Muž ze státu Washington byl hospitalizován s dosud neviděným kmenem ptačí chřipky H5N5, což se stalo prvním potvrzeným případem lidské infekce ve Spojených státech. Přichází po 70 předchozích lidských infekcích od roku 2024, z nichž všechny zahrnovaly častější kmen H5N1. Ačkoli úředníci říkají, že H5N5 v současné době nepředstavuje větší hrozbu než H5N1, vznik nového kmene si zaslouží pozornost.
Jak se virus šíří
Ptačí chřipka se primárně přenáší přímým kontaktem s infikovanými zvířaty, zejména drůbeží a dojným skotem. Lidé se nakazí tím, že se dotknou kontaminovaných tělesných tekutin – slin, výkalů nebo kapiček dýchacích cest – a poté se dotknou očí, nosu nebo úst. Další cestou přenosu je vdechování virových částic obsažených v prachu v prostředí zvířat. Infikovaný obyvatel státu Washington, starší muž se základními zdravotními problémy, se nakazil kontaktem s volně žijícími ptáky v domácím hejnu. Příznaky zahrnovaly vysokou horečku, zmatenost a potíže s dýcháním.
Aktuální riziko a monitorování
Navzdory tomuto novému případu zůstává celkové riziko pro veřejné zdraví nízké. Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) hlásí od roku 2024 pouze jedno úmrtí ze 71 potvrzených lidských případů. Situace však vyžaduje neustálé sledování. CDC a další federální zdravotnické úřady by měly pečlivě sledovat virus z hlediska potenciálních mutací.
Mutační potenciál a riziko pandemie
Přestože k trvalému přenosu viru z člověka na člověka ve Spojených státech amerických nedošlo, virus by teoreticky mohl zmutovat a účinněji infikovat lidské hostitele. Proto je důležité neustálé sledování. Rozhodnutí Trumpovy administrativy zastavit vývoj vakcíny proti ptačí chřipce s odvoláním na obavy o bezpečnost technologie mRNA vyvolává otázky ohledně připravenosti na pandemii.
Ochrana proti ptačí chřipce
Nejúčinnější metodou prevence je zamezení přímého kontaktu s volně žijícími ptáky, drůbeží a dojným skotem. Osoby pracující se zvířaty by měly používat osobní ochranné prostředky (OOP), včetně rukavic, bezpečnostních brýlí a respirátorů N-95 nebo KN-95. Doporučuje se také pravidelná dezinfekce oblastí vystavených ptačímu trusu bělidlem nebo komerčními dezinfekčními prostředky. Časté mytí rukou po dobu alespoň 20 sekund zůstává důležitou praxí pro osoby, které manipulují s potenciálně infikovanými zvířaty.
Výskyt H5N5 zdůrazňuje pokračující hrozbu zoonotických chorob a důležitost proaktivních opatření v oblasti veřejného zdraví. Ostražitost a pokračující výzkum jsou nezbytné pro snížení rizika budoucích ohnisek.
